„Jsem člověk nemocný… Jsem člověk zlý.“ Tak začíná zpověď bývalého drobného úředníka, zahořklého a osamělého, který se stáhl do jednoho kouta Petrohradu. Nejprve provokativně vysvětluje, proč odmítá rozum a pokrok. Pak vypráví o ponižujícím večeru se starými kamarády a o setkání s mladou ženou, Lízou.
Tento vypravěč se vysmívá všemu, sobě i čtenáři, a přesto fascinuje. Kniha bývá často považována za vstupní bránu k velkým Dostojevského románům.
S překladem stále před očima můžete tento horečnatý text číst v jazyce, který se učíte.
