El signe dels quatre

Sherlock Holmes vzal z rohu krbové římsy svou lahvičku a z úhledného safiánového pouzdra injekční stříkačku.

Sherlock Holmes took his bottle from the corner of the mantel-piece and his hypodermic syringe from its neat morocco case.

Svými dlouhými,

With his long,

bílými,

white,

neklidnými prsty nasadil jemnou jehlu

nervous fingers he adjusted the delicate needle,

a vyhrnul si levou manžetu košile.

and rolled back his left shirt-cuff.

Chvíli spočíval jeho zamyšlený pohled na šlachovitém předloktí a zápěstí, posetém jizvami po bezpočtu vpichů.

For some little time his eyes rested thoughtfully upon the sinewy forearm and wrist all dotted and scarred with innumerable puncture-marks.

Nakonec vbodl ostrý hrot,

Finally he thrust the sharp point home,

stiskl drobný píst

pressed down the tiny piston,

a s dlouhým, spokojeným povzdechem klesl zpět do sametem čalouněného křesla.

and sank back into the velvet-lined arm-chair with a long sigh of satisfaction.

Po mnoho měsíců jsem byl třikrát denně svědkem tohoto představení,

Three times a day for many months I had witnessed this performance,

ale zvyk mě s ním nesmířil.

but custom had not reconciled my mind to it.

Naopak,

On the contrary,

den ode dne mě ten pohled dráždil víc,

from day to day I had become more irritable at the sight,

a každou noc mě hryzalo svědomí při pomyšlení, že jsem neměl odvahu protestovat.

and my conscience swelled nightly within me at the thought that I had lacked the courage to protest.

Znovu a znovu jsem si přísahal, že v té věci uleví své duši,

Again and again I had registered a vow that I should deliver my soul upon the subject,

ale v chladném,

but there was that in the cool,

lhostejném vystupování mého společníka bylo cosi, co z něj dělalo posledního člověka, k němuž by si kdokoli dovolil cokoli, co by se jen blížilo důvěrnosti.

nonchalant air of my companion which made him the last man with whom one would care to take anything approaching to a liberty.

Jeho velké schopnosti,

His great powers,

jeho mistrné chování

his masterly manner,

a zkušenost, kterou jsem s jeho mnoha mimořádnými vlastnostmi měl,

and the experience which I had had of his many extraordinary qualities,

to vše mě činilo ostýchavým a zdrženlivým, kdykoli jsem mu měl odporovat.

all made me diffident and backward in crossing him.

Toho odpoledne však,

Yet upon that afternoon,

ať už to způsobilo beaune, které jsem vypil k obědu,

whether it was the Beaune which I had taken with my lunch,

nebo další podráždění, jež ve mně vyvolávala krajní rozvážnost jeho počínání,

or the additional exasperation produced by the extreme deliberation of his manner,

jsem náhle ucítil, že to už déle nevydržím.

I suddenly felt that I could hold out no longer.